Ženský kroj

Pantlík, nebo pantlék
Je to krásná pokrývka hlavy, podobná královské koruně. Zdobil hlavu nevěsty a družiček. V dnešní době se využívá při Hanáckých svatbách, při zahajování plesů a při slavnostních akcích.

Skládá se z lepeného pásu válcovitě zatočeného a vzadu otevřeného, vysokého asi 25 cm. Potažen je nejčastěji červenou hedvábnou látkou, polepenou zrcátky, drobnými korálky v podobě srdíček, lístků a květů. Na jejích obrubě jsou skleněné perly. Horní okraj je vrouben hustě smyčkami z červených širokých stuh, které jsou vzadu spuštěny a sahají až po pas Hanaček. Spotřeba stuhy na Pantlík je asi 30 až 40 metrů stuhy (čtyřicet loktů). Vršek je pokryt umělými různobarevnými kvítky. Dolní okraj zdobí zlaté nebo stříbrné penízky a věneček z umělých jarních kvítek.

Šátek, který nosí Hanačka na hlavě, je 150 x 150 cm velký. Vázání šátku je velmi složité, což svědčí nejen o zručnosti, ale i o vynalézavosti hanáckého lidu. Věneček je vázán na mnoho způsobů, Hanačky v Kostelci na Hané nosí uvázaný šatek na věneček.

Krézl, obojek nebo placák

Rámuje celou tvář i hlavu jako u bohatých renesančních okruží v 15. a 16. století; jeho původ je však mladší. Obojek – krézl je vlastně pruh plátna asi 10 cm široký a 4 až 12 metrů dlouhý, ozdoben bílou ručně dělanou asi 5 cm širokou krajkou, na spodní straně je zřasen a všit do límečku.

Obojek se upravuje tak, že se škrobí syrovým škrobem dosti na tuho, žehlí se tálkôje do záhêbu (skládá). Takto připravený se našije na stojatý límeček, který někdy bývá našit jednoduchými mrštinkami nebo křížky. Límec se uvazuje pod bradu a tam je také červená, široká vázanka (stuha). Obojky – krézly se řasovitě žehlily kulmem. Bylo to dlouhé, oblé želízko s dřevěnou rukojetí. Rozehřálo se v ohni a pak se obojek žehlil na troubky.

Košile
Je z bílého jemného plátna, vzadu sahá do půli zad a ve předu je dlouhá až do pasu. U krku je nízký stojáček, bývá opatřen křížkovým stehem (výšivkou). Rukávy jsou bohatě řasené, na spodní straně opatřené límečkem (manžetou), bohatě vyšívanou černou bavlnkou a 6 až 10 cm širokou doplněnou červenou mašlí.
 
Oplečí

Objímá tělo od pasu do poloviny zad a prsou, přejímá zde funkci šněrovačky a je zavěšeno na trháčku. Je to tedy pruh látky asi 1 m dlouhé a 25 cm široký. Na dolním okraji ve dvou třetinách ze středu je přišit širší kanýrek ze silného plátna, hodně škrobený, aby odstával. Na ně se pak váže opasek se spodními sukněmi a fěrtoch, takže jsou jím nadnášeny. Oplečí na Prostějovsku mají důležitý zdobený význam pod empirově vykrojenou kordulkou, a proto jsou vyšívána velmi ozdobně.

Kordulka
Je z jemných suken rozmanitých barev. Byly vyšívány pestře a zdobeny stuhou, zvanou paterka. (Od patera barev – červené, hnědé, zelené, modré a žluté.) Vedle paterky se přišívá zlatá nebo stříbrná krajka, čím širší, tím lepší. Knoflíků je šest, ale zapínají se pouze jen spodní dva. Jsou mosazné a uvnitř se mihotá zrcátko. V zadu mají kordulky 6 až 8 tuhých faldíků – frků. Jsou z lepenky a pošité červeným a zeleným suknem a ještě někdy zdobené bůstky.
 
Pantla
Je kvalitní stuha různě široká a bývá 3 až 4 metry dlouhá, hedvábná a květovaná. Uvazuje se na spodní část kordulky.
 
Sukně
Spodní sukně jsou oproti svrchní sukni z hrubšího materiálu a na Prostějovsku se jim říká spodníky, opasky, podolky. Byly ušity ze 3 až 8 půlek a opatřeny vpředu rozporkem. Spodní sukně bývá někdy nejen málo řasená, ale i kratší (spodnička), kdežto vrchní sukně je nejdelší nejřasenější.
Fěrtoch (vrchní sukně) skládá se až ze šestnácti po kotníky sahajících půli, v přední části nesešitých. Horní okraj byl všit do límečku (pásku), a to zřaseně, takže se sukně dolů šířila a vypadala jako zvon. Vpředu fěrtoch byl méně řasen, jednak z praktických důvodů kvůli práci, byla tu i našitá kapsa, a jednak také proto, že se na toto místo připevňoval fěrtůšek (zástěra), který sám byl složen ze tří, později z pěti půlí. Záhyby byly vzadu husté, v předu řidší. Límeček (pásek) je opatřen výšivkou.
Jedna ze spodních sukní je z hrubého plátna honzík, nejvíc naškrobená, tak aby trčela a držela široký tvar, objem sukní.

Fěrtůšek – lidový název pro zástěru. U fěrtůšku je 12 až 16 cm široký límec (pásek), a do toho je řaseně fěrtůšek všit. Sváteční fěrtůšek byl nejčastěji vyšíván smetanově bílým nebo smetanově žlutým až nažloutlým hedvábím. Obšité na spodní straně krajkou a ta svou šíří přesahuje délku sukně. Fěrtůšky pro běžné nošení byl různých barev, pokryty barevnou výšivkou.

Obuv

Na Prostějovsku se nosí černé jirchové střevíce, zdobené bílou a červenou kůží. Zašněrované bývají červenou stuhou, pod kterou se skrývá bohatě zdobený jazyk boty.